Konvenční systém vinohradnictví

0
173

Pěstování vinní révy a zpracování vína se časem vyvíjelo a měnilo. Na začátku byl nejdůležitější požitek ze samotné práce na vinohradu a vidina kvalitního chutného vína. S příchodem kapitalismu a nových, většinou materiálních, hodnot přišel finanční zisk jako základ vinařství. Zrychlení práce, zvýšení efektivnosti a nárůst kvantity by se neobešly bez mechanizace, využití průmyslových strojů a hnojení chemickými látkami. Taková technologie vinohradnictví se díky neskutečné síle trhu stala běžnou praxí a funguje všude na světě. Je univerzální a platí pro většinu států, jde tedy o konvenční neboli ustálené a zažité vinohradnictví.

Zatímco naši dřívější předkové prováděli jakoukoli zemědělskou práci ručně a hnojili půdu výlučně přírodním hnojem, vynálezy a objevy z 19. a 20. století lidem sice usnadnili práci a ušetřili čas, ale velmi pozměnili celý systém vinohradnictví. Půda je vlivem chemikálií poškozena, réva sice kvalitní, ale homogenní a celá ekologická rovnováha zůstává narušena. Úrody je více, ale chutí a aromatem se nedá srovnávat s úrodou z integrovaného nebo ekologického vinohradnictví. Hrozny ztrácí svou specifickou chuť, odrůdy se těžko rozlišují, a tak je i víno podobné až uniformní.

Největší katastrofou ve světě vinařství bylo přemnožení drobného živočicha mšičky révové (fyloxéry), která se sem nevědomky dostala z amerického kontinentu v 19. století a ohrozila evropské vinice a sady. Fyloxéra se přiživuje na kořenech révy, čímž ho poškozuje a odebírá mu živiny. Kořínky jsou žluté a zduřelé, réva ztrácí obranyschopnost a těžko odolává infekcím. Na kořenech se tak začínají množit i různé parazitické houby, což vyvolává nepěkné odumřelé skvrny až celkové zahubení kořenového systému. Tehdejší vinaři neměli zkušenosti s podobným škůdcem, nevěděli, jak se ho mají zbavit. Kořeny révy začali očkovat sirouhlíkem, který sice poškození zpomalil, ale nezastavil. Bylo třeba najít lepší a účinnější řešení. Jelikož se fyloxéra dostala z Ameriky a americká podnož byla odrůda révy odolná vůči révokazům, řešení bylo ihned jednoznačné. Réva se štěpí na americkou podnož, což ovšem nebylo pro většinu menších vinařů dostupné, neboť šlo o drahou odrůdu. Tito vsadili na samorodící hybridy. Zbavili se nejen révokazů, ale bohužel i kvality vinné révy a vína. Evropskou révu se podařilo zachránit i díky státní podpoře, zřizování vinařských škol a vydávání časopisů o vinařství, které zvyšovaly vzdělání vinařů, kteří začali poskytovat vinné révě vyšší péči.

To, co nejvíce ovlivnilo vinohrady, byla změna hnojení půdy. Zatímco před kalamitou se půda hnojila vyučuje maštalním hnojem nebo podobným přírodním hnojivem, po rozmnožení se révokazem radili odborníci používat i chemických látek jako síranu draselného, ​​síranu amonného, ​​chilského ledku, Thomasovy moučky a podobně. Šlo ovšem o vcelku neškodné látky, nevyráběné průmyslově za pomoci syntetických částic. Masové zprůmyslnění vinic v padesátých letech 20. století mělo za následek nadměrné používání syntetických hnojiv a narušení ekologické rovnováhy. Změnil se i celkový vzhled vinic, sázení a řádkování je přizpůsobeno strojem a traktorem. Proti plevelům se také nebojuje jinou než syntetickou formou, před vysázením se půda dostatečně hluboko nekypří rigolačnými pluhy, kořenový systém je tím pádem slabší, mělčí, chudší na minerální látky a samozřejmě trpí i nižší životností.

I pro vinařství platí v současnosti zásady homogenity, kterou přinesla rychle rozvíjející se doba poznamenána globalizací. Země se neliší specifickými způsoby vinohradnictví, podobají se jako vejce vejci, což platí i o vínech. Tak, jak se z kultury stal obyčejný produkt, stává se i z vína. Může být i kvalitní, ale chybí mu aura, duch, originalita a jedinečnost daná terroirem. Může obsahovat více cukru a alkoholu, ale vždy jen na úkor syté a výrazné chuti. Proto se v současnosti environmentální a ekologické snahy přenášejí i do vinic. Nastává období regenerace, návrat k přirozenému a jedinečnému způsobu pěstování révy a výroby vína. Půda potřebuje odpočinek, jemnější způsob zacházení. Tyto věci si uvědomují zejména vyznavači integrované produkce, ekologického a biodynamického vína. Je jich stále více a co jednou více se snaží přesvědčit druhých, že konvenční systém způsobuje výkyvy, které mají neblahé následky a které se mohou skončit hůře než katastrofa s mšičkou.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here