Co je tapas a proč jej Španělé milují?

0
22
Tapas
tapas

Za tři roky strávené ve Španělsku se toho dá stihnout hodně. Kromě nasávání vitamínu D, neúspěšných pokusů naučit se domácí jazyk a válení se na pláži, se mou oblíbenou aktivitou stalo pojídání tapas! Netvrdím, že jsem dokonalý tapas expert, ale stovky talířků s chorizo, jamón, španělské omelety, sýrem, mořskými plody a jinými kreacemi, ze mě každopádně udělali znalce španělských chuťovek. A proto namísto kopírování stávajících zdrojů, píši tento článek od srdce (žaludku), s příjemnou pomocí mých španělských přátel.  

Každému z mých pěti španělských kamarádů a kolegů jsem položila pět stejných otázek. Cílem bylo zjistit, jak vnímají tapas oni, fundovaní obyvatelé Ibérie. Některé z odpovědí se na sebe podobali, další měli společné jen to, že jejich vyslovil Španěl. Chcete-li se dozvědět, co znamená slovo tapas, proč je v celém Španělsku takový populární a který tapas je ten nejfamóznější, pokračujte ve čtení. Bude to napínavé!  

Co je tapas?

Obyčejný snack nebo neobyčejná tradice? Na začátek této ódy na španělské jídlo, si vysvětlíme, co to ten tapas je. Divte se světu, pro každého z mých pěti přátel, znamená tapas něco jiného.  

Elena, moje drahá kolegyně z Andalusie, začne rovnou ukázkově poučkou, znějící jako z velké encyklopedie jídla: „Tapas je jednou z největších charakteristik španělské kuchyně. Slůvkem“ tapa „nazýváme malou porci jídla, která se k nápojům podává v barech. Ve Španělsku je zvykem takzvaně „jít na tapas“ (ir de tapas), Což je tradice chození z baru do baru ve společnosti přátel, přičemž hlavní misí je jíst a pít! “  

Clara jí dává za pravdu. Tvrdí, že tapas je nejlepší formou socializace a nejkrásnější na celé tradici je, že se při ní setkává rodina a přátelé. Muži v kultuře tapas vidí naopak praktické záležitosti, jako možnost vychutnat si několik rychlých a chutných pokrmů najednou (což mě absolutně nepřekvapuje!). „Tradice tapas je skvělá pro každého, protože jde o levný a dostupný způsob, jak ochutnat několik typů jídla za rozumnou cenu,“ říká Jesus.  

Fernando však nazývá tapas kulinářským uměním, ve kterém musí být obsaženy kvalitní španělské ingredience jako panenský olivový olej nebo iberské vepřové.   Je tapas vhodný pro vegetariány? Alejandro, který ze své diety vyloučil většinu živočišných tuků, tvrdí, že kultura tapas není lehkým světem pro „býložravců“. Idea tapas se mu líbí, ale užívat si ho začal až v současnosti, kdy španělská kuchyně podlehla změně a tapas není už jen o mase.  

Jak a kde vznikl tapas?

Slůvko tapas je odvozeno od španělského slovesa tapar, které znamená něco zakrýt nebo přikrýt. Název této speciality horkého Španělska je úzce spjat s dějinami země a bájnými historkami.   Já jsem si jeden takový příběh vyslechla na prohlídce Andalusie městečka Cádiz. Podle ní vznikl tapas, jak jinak, právě v tomto důležitém přístavu.  

Pověst z Cádizu spojuje tradici tapas s králem Alfonsem XIII. Jelikož je pro toto přímořské městečko typické suché a větrné počasí, hrozilo, že písek z blízké pláže odvane přímo výsostnému králi do sklenice a zaskřípe mu rovnou pod zuby. Kreativní číšník v tamním pohostinství však vymyslel způsob, jak se vyhnout nepokojnosti tehdejšího panovníka. Králů nápoj zakryl malým talířkem, na který mu bohatě naservíroval španělskou šunku, jamón. Alfonsovi se malý snack na jeho vínovém sklenice náramně zalíbil, a první tapas byl na světě!  

Co myslíte, uznávají stejnou historku o vzniku tradice tapas i moji přátelé a kolegové? Ovšem ne! Ani jeden z nich příběh o Alfonse XIII. neřekl tak, jak milená průvodkyně v Cádizu.  

Králové, mouchy, špatná hygiena   

Abych nezatajila žádné důležité informace, otázka o původu tapas zněla přesně takto: Existuje několik teorií o vzniku tapas. Jejíž z nich věříš, případně která z nich je tvá oblíbená?   Jesus, původem z Andalusie, nevěděl, který král to přesně byl, ale jeho příběh s mou historkou se shoduje alespoň v místě činu. Důvodem zakrytí džbánu vína nebyl však písek, jak to píše samotná Wikipedie, ale mušky. Elenina příhoda naopak tvrdí, že si kvůli mouše zakrývaly sklenice všichni lidé, a to bez ohledu na postavení. Všiml si to král Alfonzo, tentokrát X., a přikázal, aby byl každý nápoj servírovaný tímto způsobem.  

A tady se setkáváme s konfliktem různých regionů. Clara není z Andalusie, ale pochází nedaleko Valladolidu, což je cca 2 hodiny severně od Madridu. Logicky proto preferuje příběh o stvoření tapas, který se nestal nikde jinde, než v hlavním místě Španělska: „V Madridu bylo v dávných dobách pro nedostatek hygieny kopec much, proto si lidé pokládali na své nápoje malé talířky s porcí jídla.“   Alejandro, i přesto, že pochází z Madridu, věří témuž příběhu jako Elena. S jedním jediným rozdílem, odehrál se v andaluském Jerez de la Frontera, hlavním městě sherry. Zároveň se přiznal, že je to jediný příběh o vzniku tapas, který zná (no Alejandro!).  

Fernando, pravý Sevillčan, nezmiňuje ani mouchy, ani krále a jeho příběh se odehrává tisíce let dozadu: „Věřím, že vznik této tradice začal jednoduše: jak malé předkrm podávané hostům antických hospůdek, kteří se během svých poutí zastavili občerstvit se.  

Je tapas zdarma?  

Ano, i ne. Tradice tapas, který se automaticky podává zdarma k jakémukoliv nápoji, je silná zejména na jihu Španělska. Nejznámějším tapas městem, kde se můžete dosyta, zdarma ‚najíst, je Granada. Za každé jedno zakoupené pivo nebo víno vyfasujete malý talířek tapas – sýra, šunky, opékaných brambor s omáčkami (patatas bravas), malé bagetky (montadito), ruského salátu (ensaladilla rusa), a podobně.  

Granadu, ve které se tradice bezplatného tapas stále traduje, zmiňuje i Alejandro: „Původní tradice, při které dostanete malý pokrm grátis s každým objednaným nápojem, je v Madridu zastaralá. Naopak, v andaluské Granadě se víte výborně najíst při koupi tří sklenic vína! “   V jiných částech Španělska, až na pár speciálních podniků (já jsem takový našla například v Madridu, ale skončila jsem se žaludečními problémy), se za tapas platí. Cena závisí velmi od města, baru, ale zejména od druhu jídla, na kterém si plánujete pochutnat. Jedna porce v průměrně drahé restauraci vás vyjde od 1 do 5 eur.   

Má tapas nějaká pravidla?  

Toto byla asi jediná otázka, v níž se mých 5 respondentů výjimečně shodovalo: tapas nemá žádné pravidla. Každý jeden z mých přátel však dodal: Ale …  

Tapas je něco malé k zakousnutí. Tradice těchto malých španělských chuťovek se také liší od regionu do regionu. Navíc i tapas si prošel svými obměnami a dnes již není jen obyčejným hospodským pokrmem, kterým si v baru zakryjete své pivo. Pravidla si určuje každá Taper, tedy tapas bar nebo restaurace, sama.   

Podle Clary musí být porce jídla malá proto, aby člověk dovedl pokračovat ve své tapas túře: „Hlavním pravidlem je, aby byl tapas maličký a lahodný. Člověk tak může ochutnat tolik tapas, kolik potřebuje k nasycení se! “  

Fernando se však stále drží teorie tapas jako kulinářského umění a na tuto otázku mi odpověděl, že jediným pravidlem je úžasná chuť: „Tapas je vždy krok před objednávkou hlavního chodu. Hned, jak sníte první, ruce už mávají na číšníka s objednávkou na další, tentokrát větší chod. “   

Tapas je ve Španělsku populární kvůli ceně a tradicí  

Oblíbenost tapas je u Španělů více než očividná. Tapas jedí všichni a skoro vždy, alespoň „u nás“ na jihu. Jesus to vysvětluje, jak již bylo zmíněno, dostupnou cenou: „Tapas je levným způsobem, jak si pochutnat na velkém množství různých jídel.“ Andalúzanka Elena je stejného názoru a přidává, že jednou z dalších výhod je vyhýbání se restauračním ceremoniím a s chutí se najíst v neformálním prostředí.  

Největší výhodou malých španělských jednohubek je tedy poměr ceny a kvantity, přičemž se automaticky očekává i jeho kvalita. Férové ​​podniky vás nebudou lákat na velikost tapas, ale jeho ingredience. Nedejte se zlanařit na obrovské porce. Většinou je to jen trik nedobrého podniku. Obecně platí, čím větší tapas, tím horší kvalita.  

Clara ze severu a Fernando z jihu si vychvalují rozmanitost tapas. I když ho najdete kdekoli ve Španělsku, každý region vám na talíř naservíruje něco jiného. „Ve Valencii jsou to různé varianty vaření paelly, Galicie vám nabízí mořské plody a Extramadura má úžasné jídla z iberského vepřového,“ vysvětluje Fernando.  

Evoluce neobešel ani španělský tapas  

Důležitým je i vývoj tapas, který zmiňuje vegetarián Alejandro. Na mnoha místech najdete tradiční tapas pokrmy jako sušená šunka, kozí sýr, šunkové krokety, morcilla (jelita!) Atd. Mnohé novodobé restaurace však mají v nabídce unikátní a na první pohled nevšední kombinace chutí a různých kulinářských technik. Například v nedalekém baru Puratapas jsem zkusila „tako de losos crema de coco y mojo de curry verde“, což je tako losos servírovaný s kokosovým krémem a mojo omáčkou ze zeleného kari! Divočina 

Tapas je v současnosti silně ovlivněn světovou kuchyní, ve Španělsku je cítit především arabský, řecký a italský vliv. Nevyhýbají se mu ani asijské země, USA, či dokonce Rusko. Jedním z nejpopulárnějších tapas jídel v celé Andalusii je například Ensaladilla rusa, tedy ruský salát, který je velmi podobný našemu majonézové salátu. S tím rozdílem, že ve Španělsku se podává s tuňákem nebo mořskými plody.   

Pět lidí, pět chutí  

Poslední otázka byla tou nejlahodnější: který tapas je tvůj nejoblíbenější? Začneme s dámami, o kterých se v mužských kuloárech tvrdí, že mají problém s rozhodováním se. A tato teorie o váhavosti něžného pohlaví se minimálně v případě španělského jídla ukázala jako pravdivá. Dámy se neuměli rozhodnout …  

„Pouze jeden? OMG, je těžké si vybrat „zakřičela na mě přes sociální síť, jejíž unikají data, milá Clara z Valladolidu,“ V našem městě máme úžasné krokety z liberijského jamón, takže si myslím … že asi tento! “   Teorii nerozhodnosti dám potvrdila i Elena: „Opravdu nemám pouze jeden oblíbený tapas. Vždy záleží na tapas baru … v každém jednom mám své oblíbené jídlo. „V jedné věci má však jasno. V každé taperii si objedná ruský salát (ensaladilla rusa), podle kterého kvality lze změřit kvalitu celé restaurace.  

Pánové mi namísto dlouhých slov hodili rovnou celé recepty (přeháním). Pro Alejandra, který nejí maso, je oblíbeným tapas Tost de Queso Idiazabal Con Miel, tedy malinký toast s uzeným sýrem a medem. Jesus si nejraději pochutnává na ruském salátu a studené polévce salmorejo.  

Fernando se přidává k mírně nejistým dámám a potvrzuje Eleninu teorii, že to záleží hlavně na taperii. „Je těžké se rozhodnout, který tapas je nejlepší. Mně však během bydlení v zahraničí chyběly chocos fritos (smažená sépie), vepřové kopyto s cizrnou, patatas bravas (opékané brambory s pikantní omáčkou) a tortilla (španělská omeleta). “  

Poznávání nových chutí a přátelská atmosféra   

A co já? Co se na tapas líbí mně, tříleté obyvatelce andaluského regionu pocházející ze Slovenska? Souhlasím se všemi výroky mých přátel.   Někdy mám chuť vyměnit obrovský chod za několik malých jídel, protože miluji poznávání nových chutí. Rovněž ráda piji vínko s něčím k zakousnutí a líbí se mi atmosféra zaneprázdněných tapas barů.  

Jelikož jsou mnohdy doslova miniaturní, lidé často postávají a posedávají všude, kde se jen dá – kolem baru, malých stolů, sudů od vína či sherry. Přesně tu překrásné vyzní slovo tapas – pro málo místa na stolech si lidé často pokládají své talířky s tapas na sklenice s nápoji. Má to své kouzlo. Cítíte se svobodně, užíváte si přátelskou atmosféru, v jedné ruce sklenici s drinkem, ve druhé ruce krokety z kvalitní šunky a je vám hej! Nic jiného k radosti vám netřeba. Možná proto jsou ti bujaří Španělé takoví veselí a pozitivní. Bude to tapas, jsem o tom přesvědčena!  

Lenka Autorka je Slovenkou žijící ve Španělsku, o kterém píše ve svém cestovatelském blogu http://www.wesolotravel.com        

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here