Javorový sirup

0
230

Zní to trochu zvláštně sirup, vyrobený ze stromu. Ale nejen Kanaďané vědí, že ta nahnědlá tekutina má něco do sebe. Chutná lidem a obsahuje v sobě vitaminy a minerální látky. Dalo by se říci, že výroba javorového sirupu má dvě fáze: první má na starosti samotný strom, druhou lidé. Pokud ho neznáte osobně, určitě jste ho viděli minimálně v jednom filmu americké produkce. Záběrů dětí, které si kapou javorový sirup na palačinky, je nepočítaně.

Maple syrup neboli Česky javorový sirup je v první řadě vynikajícím zdravým sladidlem. Je dostatečně sladký, mnohem zdravější než cukr a pokrmu dodává barvu a sladko-zemitou příchuť. Tato kanadská specialita se postupně stává oblíbenou I v jiných zemích světa. Až tři čtvrtiny světové produkce pocházejí z kanadské provincie Quebec, čtvrtinu produkce si dělí oblasti Maritimes v Kanadě a americké státy Wisconsin a Minnesota. Současní obyvatelé amerického kontinentu se naučili výrobě sirupu od svých indiánských předků. Ti získávali z javoru mízu ještě dávno před objevením Ameriky. Jak to již chodí s většinou indiánských produktů (kukuřice, čokoláda, tabák), kolonistům zachutnal i javorový mok a začali s jeho rozšiřováním, zdokonalováním a obchodem. Po osídlení Ameriky evropskými přistěhovalci byl javorový sirup jediným sladidlem. Sirupem v pravém slova smyslu se stal až po americké občanské válce, když ho v slazení nahradil třtinový cukr. Již se nevařil v kotlích, ale v mělkých pánvích, z nichž se voda vypařovala rychleji.

V současnosti se výroba javorového sirupu podobá na tu tradiční indiánskou pouze nepatrně. Indiáni neměli technické vymoženosti moderního světa. Nasekávali kmeny javorových stromů a do nádob z březové kůry sbírali kapající šťávu. Přikládáním hořkých kamenů do dutých klád vařily lahodný, tmavý sirup. Dnes je vše, jak všichni dobře víme, ovlivněno moderními technologiemi. Pojďme však na úplný začátek vzniku javorového sirupu, který probíhá v javoru, přesněji v kořeni. Aby javor nezamrzl, vytváří si pořádnou dávku energie v podobě škrobu, který skladuje ve svých kořenech. Po zimě, kdy teploty klesají a půda se rozmrzá, čerpají kořeny javoru rozpuštěnou vodu. Škrob se působením enzymů štěpí na glukózu, ta se míchá s napuštěnou vodou a spojením vzniká sladká míza, proudící kapilárami stromu. Nejvíce sladké mízy proudí přes dva druhy javoru – cukrový a černý. Na jaře se do stromů, které mají přibližně 40 let (obsahují nejlepší materiál), navrtají maximálně dva nové otvory. Do zhruba 5 až 6 centimetrů hlubokých děr se vloží plastové trubice, kterými se ze stromů vytahuje šťáva.

Další krok zaručuje vysokou cenu javorového sirupu. Čerstvá míza se vaří a odpařováním vody vzniká hustá sladká tekutina. Takovým způsobem vznikne ze čtyřiceti litrů mízy jen jeden litr javorového sirupu. Aby vznikl, je třeba vytahovat mízu z jednoho cukrového javoru jeden měsíc a dva týdny. Není tedy divu, že za láhev kvalitního sirupu můžete zaplatit přes 1000 kč. A není divu, že ta láhev nebude velká. Samozřejmě, že mluvíme o pravém čistém sirupu, který se označuje anglickým slovem „pure syrup“ a obsahuje 100% mízy. V obchodech se můžete setkat také s takzvaným „pancake syrup“, který se používá ve většině domácnostech, a kromě mízy obsahuje i jiné složky. Pancake syrup, česky palačinkový sirup, se dělí na několik typů. Typ A je nejjemnější, nejvyváženější a má světle oranžovou barvu, typ B je o něco tmavší, je méně lahodný a má tmavě oranžovou barvu, C je nejtmavší, s nejintenzivnější barvou a chutí. Kromě čistého javorového sirupu a „palačinkového“ existuje i nejméně kvalitní verze – obyčejný sirup s javorovou příchutí.

Draslík, vápník, mangan, hořčík, zinek, železo a fosfor, to jsou minerální látky, které se v javorovém sirupu nacházejí. Z vitamínů vás může požívání javorového sirupu obohatit o riboflavin, vitaminy skupiny B jako B5 (kyselina pantotenová), B6 ​​(pyridoxin), ale také o vitamín PP (niacin), H (biotin) a kyselinu listovou. V javorovém sirupu se ve stopovém množství nacházejí také aminokyseliny, které jsou stavebními prvky bílkovin. . Jako zdroj antioxidantů vás ochrání před tvorbou volných radikálů, před chorobami srdce a celé cévní soustavy. Javorový sirup obsahuje dostatečné množství sacharózy, tmavší typy sirupu i glukózu a fruktózu. Cukr je důležitým zdrojem energie. Pokud porovnáme kalorickou hodnotu s medem, polévková lžíce javorového sirupu obsahuje 40 kcal, zatímco med má 45 kcal. Rozdíly v množství nutričních hodnot v sirupu důsledkem odlišné jednotlivých stromů, od metod, jakými se sbírá míza a v neposlední řadě od průběhu výroby.

Velkou výhodou přírodního javorového sirupu je to, že cukr, který obsahuje, jako jediný nejde přímo do krve. Vstřebává se stěnami střeva, tělo si proto samo odebírá takové množství, které potřebuje. Proto je vhodný nejen pro lidi trpící cukrovkou, ale i jako prevence před jejím vznikem.

V Kanadě se z něj vyrábějí lízátka, bonbony, dokonce se přidává do piva. Využití javorového sirupu je v podstatě jednoduché, stačí se inspirovat západní kuchyní a na snídani si připravit vafle, palačinky nebo toasty polité sirupem. Odpoledne si dejte dezert a zmrzlinu se sladkou, tmavou „mízou“ z javoru. Zkuste namísto cukru přidat do čaje nebo kávy javorový sirup. Nebojte se ho použít při přípravě koláčů a sladkého pečiva. Výbornou kombinaci tvoří s banány, ořechy, karotkou, ovocem, šunkou, opékání cibulí či dýní. I když je sladký, hodí se jako základ marinád nebo jako glazura při pečení masa, zejména žebírek. Využít jej můžete i do salátových dresinků. Zkuste spojit chuť javorového sirupu s dižónskou hořčicí, olivovým olejem citrónovou šťávou, solí a koření. Přidejte několik lžiček javorového sirupu do omáčky na grilování, do konzervovaných fazolek, pokapejte si jím růžičková kapusta nebo dary moře. Vyzkoušejte opékané kořenovou zeleninu s javorovým sirupem a podávejte ji s pečeným kuřetem. Stačí jen využít fantazii a javorový sirup!

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here