Slow Food

0
178

Pojem Slow Food vznikl koncem 20. století, aby se stal antonyma k dnešní uspěchané době. Skutečnou podstatu chápe pouze uvědomělý konzument, kterému záleží na tom kdo, kde a jak jídlo produkuje. Slow food tvoří průsečík mezi ekologií, gastronomií a lokální ekonomikou. Umožňuje nám vychutnat si opravdovou chuť jídel a zároveň spojuje to, co máme na talíři se zdravím společnosti a celé planety.

Itálie – země, kde to všechno začalo Píše se rok 1986 a McDonald otevírá další pobočku v Evropě, tentokrát na historickém náměstí Piazza di Spagna v Římě. Už tehdy měl Fast Food své odpůrce, mezi které se řadil i Italský novinář a gastronom Carlo Petrini. Rozhodl se založit organizaci Agricola, která se v roce 1989 změnila na mezinárodní hnutí Slow Food a stala se protikladem „fastfúdového“ stravování. Podepsáním manifestu Slow Food delegáty z 15 zemí vzniklo Slow Food International sídlící v italském regionu Piemont, ve městě Bra. Prohlášením Puebla v roce 2007 hnutí potvrdilo pokračování v cestě, kterou si vytýčilo před 18 lety, s cílem vážit si kulturu gastronomie, chránit a vychutnávat si místní produkty ohrožené zánikem kvůli spotřebě dovezených potravin a Fast Food-em.

Nejen Eko, Bio, ale hlavně Slow Food Petriniho hnutí se drží tří jednoduchých zásad: 1. Good – jídlo má být dobré, čerstvé a chutné. Konzumuje se sezónní strava, která nejen ukojí hlad, ale i ostatní smysly a zároveň je součástí místní kultury. 2. Clean – při výrobě a spotřebě potravin nedochází ke znečišťování životního prostředí. Slow food myslí také na blahobyt zvířat stejně jako na zdraví konzumenta. 3. Fair – potraviny se dají koupit za ceny férové ​​nejen vůči konzumentům, ale i vůči producentům. Důležitá je spravedlnost, přiměřené finanční ohodnocení drobnochovatele, obchodníka a současně vhodná cena pro spotřebitele. V tomto smyslu hnutí Slow Food klade důraz nejen na kvalitu jídla ve smyslu „Eko“ nebo „Bio“ (naopak jde ještě dál), zajímá se o udržitelnost, nezapomíná na přírodu a zvířata, avšak ani na místní ekonomiku.

Kvalitní potraviny pro budoucí generace potraviny podle filozofie Slow Food jsou vyrobeny tradičním řemeslným způsobem šetřícím životní prostředí. Výrobky neobsahují GMO, přídavné látky jako konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, ztužidla, „éčka“, zvýrazňovače chutí, aroma, stabilizátory apod. Zároveň výroba upřednostňuje v největší míře přirozené procesy. Takto vyrobený chléb obsahuje pouze mouku, kvásek, sůl, pepř a vodu, žádné průmyslově předpřipravené směsi na pečení. U masných výrobcích jsou absolutním tabu ingredience jako rychlosůl, glutaman, laktóza, dextróza a jiné. Sýry jsou vyráběny ze syrového mléka bez přídavných látek prodlužujících trvanlivost, bez aromat nebo antibiotik. Vinaři musí mimo jiné vyrábět víno z vlastního hroznů a při kvašení používat jeho vlastní mikroflóru, ne selektované kvasinky. Slow Food upřesňuje způsob hospodaření na půdě, kde není tolerováno GMO, syntetické hnojiva a pesticidy. Důležité je trvalé obdělávání půdy, sběr zralých plodů, regionální různorodost a chuť plodin. Úcta a respekt vůči všemu živému se plně projevuje při chovu hospodářských zvířat. Na rozdíl od nehumánního zacházení se zvířaty na mnoha velkochovech, na farmách držících se pravidel Slow Food žije jen tolik zvířat, kolik umožňuje prostor. Nezapomíná se na volný výběh a světlé, vzdušné stáje. Chovatelé nepoužívají hormony ani podpůrné antibiotika a upřednostňují pojízdné jatka, aby šetřily zvířata. Všemi pravidly se snaží Slow Food o to, aby i následující generace mohly konzumovat zdravé, chutné a kvalitní potraviny.

Slow Food Konvíviá

Hnutí Slow Food v současnosti chrání přes 1000 produktů z více než 50 zemí, které jsou ohroženy průmyslovým zemědělstvím. Základnu tvoří uvědomělí konzumenti shlukujícího se do lokálních sdružení nazývaných konvíviá. Ty organizují různé aktivity, aby zviditelnily a podpořily místní producenty potravin, přičemž se společně dělí o radost z jídla, poznávání místních produktů a jejich výrobců. V současnosti existuje na světě více než 1500 konvívií.

 

Prosím, zpomalte!

Mezi nejznámější aktivity hnutí Slow Food patří Salone del Gusto, Cheese, Slow Fish a samozřejmě další menší projekty, které slouží k ochraně zemědělské a potravinářské výroby. V mnohém nezaostává ani Česko. Slow Food zároveň podpořil i růst hnutí Cittaslow, s jasným odkazem pro města – Zpomalte! Jeho hlavní myšlenkou je záchrana tradičních jídel, vytváření prostoru pro přímý kontakt producenty potravin a jejich spotřebitele. Společně s Petriniho hnutím se snaží zlepšit nejen kvalitu potravin, ale i zpříjemnit život občanů.

Zdroj: SlowFood

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here